15.Odstranění křečových žil na Islandu, aneb jdeme o level dál

Moje "proč"

Jak jsem už psala v předchozím článku o blefaroplastice, jsem ten typ člověka, který si "lehne "pod kudlu", když to jinak nejde.

Na levé noze mě už delší dobu trápila jedna výraznější žíla. Když jsem jednou dělala brigádu na Summer festivalu, po třech dnech jsem skončila se zánětem žil. Nohy jsem měla oteklé, pokryté červenými mapami a ve čtyři ráno jsem je chladila v ledové vaně, abych vůbec stihla dojít na ambulanci. Naštěstí se nepotvrdila trombóza. 🙏

Od té doby ale vím, že něco není v pořádku. Když celý den stojím na nohou, cítím tlak a pnutí. Když si dám trochu alkoholu, v noci mě chytají křeče. Viditelně se to místo zvětšilo a někdy, když si ho nahmatám, cítím pod prsty tep.

Návrat k sobě a péče o tělo
Od chvíle, co jsem zpátky na Islandu, mám období opravdového me time. Starám se o sebe tak, jak jsem to dřív nedělala. Možná chci té malé holčičce ve mně dopřát všechno, co jí kdysi z jakéhokoliv důvodu chybělo. A tělo je teď na seznamu priorit hodně vysoko.

Rozhodování: Česko nebo Island?
Začala jsem zjišťovat, co by znamenalo nechat si udělat zákrok jako samoplátce v Česku , zhruba 15 000 Kč za laserovou operaci. K tomu letenka, pár dní volna a komplikace v případě nutnosti kontroly. A hlavně ten diskomfort, že nejsem doma. Takže jsem se rozhodla zjistit, jaké mám možnosti tady na Islandu.

Dostala jsem kontakt na skvělého člověka, který mi doporučil kliniku Læknahúsið Dea Medica, prý jednu z nejlepších na Islandu. Sdílel se mnou i svůj vlastní příběh s doktory, dost podobný mému (možná i horší 😅). Řekla jsem si, že jestli to zvládnul on, zvládnu to taky.

Navíc tady mám islandskou zdravotní pojišťovnu, takže většinu hradí ona a já doplácím jen kolem 30 000 ISK (cca 5 000 Kč). Bez stresu. Bez letenek. Bez dovolené v práci. A hlavně v pohodlí DOMOVA po zákroku.

Konzultace a první dojem

Dne 6. 11. 2025 jsem přišla na kliniku, kam jsem se objednala online:

Læknahúsið Dea Medica – Álfheimar, Vesturhús 74, 7. patro, Reykjavík
k panu doktorovi Gudmundu Danielssonovi.

Prostředí bylo velmi příjemné. Po příchodu jsem zadala svou kennitalu a než jsem se stihla posadit, už jsem byla na řadě. Pan doktor byl milý, klidný a profesionální. Vyslechl si moje potíže a rovnou jsme šli na ultrazvuk. Co chci opravdu vyzdvihnout, je úroveň přístupu, ukázal mi místnost, nechal mě v soukromí svléknout kalhoty a přišel až poté. V Česku to zatím není úplně běžné a pro mě je tenhle citlivější přístup obrovským plusem. Cítila jsem se komfortně, bezpečně a respektovaně.

Pravá noha byla v pořádku. Levá potvrdila to, co jsem už tušila, funguje dobře, ale má problém. Doporučil mi laserové odstranění v lokální anestezii.

Když jsem se zmínila, že bych si během operace chtěla dát "malý trip", oba jsme se zasmáli a slíbil mi "dobrou anestezii".

Termín operace
Termín vyšel ideálně – 11. 12. v 10:00. Vzala jsem si dopolední čas, protože musím být nalačno a podmínkou je, že mě musí někdo doprovodit domů. Jinak vás prostě nepustí.

Na jednu stranu jsem se těšila, budu to mít za sebou a věřím, že se mi uleví. Možná i víc než po blefaroplastice. Zároveň to beru jako další vědomý krok do vědomého diskomfortu. Nejen kvůli zákroku, ale i kvůli komunikaci s doktory v cizím jazyce. Je to výzva. Ale dobrá výzva. A vím, že ji zvládnu s klidem.

Den operace a moje pocity
Vstala jsem v sedm. V klidu jsem si připravila čaj, vzala léky, které jsem měla předepsané, vyřídila jeden hovor do Česka a zašla si na nákup, abych měla po zákroku klid.

Vstala jsem vyrovnaná, i když mám pocit, že v osobním životě mám teď tornádo. Po cestě jsem si pustila hudbu, která přesně odpovídala mým emocím. Netuším proč a jak, ale věděla jsem, že to bude v pořádku. Že budu mít hezký trip na sedaci a že výsledek bude skvělý. Zdravá a šťastná nožka. 😊

Personál a prostředí
A tady musím říct jednu věc. V Česku je v nemocnicích stále cítit takový ten "komunistický" systém vstoupíte do místnosti a půlky se vám automaticky sevřou. Tady ne. Bylo to útulné, klidné a sympatické místo. Sestřička mě požádala o vyplnění formuláře, zavedla mě do místnosti s toaletou, kde jsem se mohla v klidu připravit. Mohla jsem si nechat tričko a spodní prádlo, dostala jsem košilku a čepici.

Posadila mě do odpočívací místnosti na kožené křeslo, nabídla deku. Další velmi milá sestřička se mě ptala na alergie a reakce na anestezii. Řekla jsem jí, že se mi občas třepou ruce a cítím neklid. Napíchla mi kanylu a poprosila mě, ať počkám.

Průběh zákroku (aka nejlepší spánek měsíce)
Přišel pan doktor s klidným úsměvem, nakreslil fixou místa a šlo se na to. Mohla jsem si vzít sluchátka a mobil, což jsem vůbec netušila a strašně mi to pomohlo. Pustila jsem si meditační hudbu. Sestřička mi zvedla nohu, další mi dala nějaký plyn… a já spala jako dudek.

Mělo jít o lokální anestezii, ale upřímně, já byla úplně mimo. Spala jsem tak krásně, jako snad celý předchozí měsíc ne. Kdyby to šlo, vzala bych si tu anestezii domů. 😄 Po hodině mě nějak, netuším jak, probudili. Noha byla zabandážovaná od kotníku po tříslo. Dostala jsem čaj, dvě deky a napsala doprovodu, kdy si pro mě může přijet.

Sestřičky mě kontrolovaly a já jen podřimovala. Upřímně by mě zajímalo, jak jsem asi vypadala. 😄

Rekonvalescence – realita

Instrukce byly jasné:
– po dvou dnech sundat bandáž
– 3–4× denně krátké procházky
– žádné cvičení, koupání ani přetěžování
– kompresní punčochy na obě nohy

Po týdnu jsem ale stále kulhala. Noha byla nateklá, bolestivá, hrála všemi barvami duhy. Navíc mi den po operaci odešel blízký člen rodiny. Emočně mě to zasáhlo a vím, že to mohlo hojení zpomalit. Tělo chtělo klid. Psychika ale potřebovala pohyb, lidi, práci. Najít rovnováhu bylo těžké.

Návrat do práce a test důvěry
Do práce jsem se vracela postupně. Tělo si testovalo, kdy a jak moc může noze důvěřovat. Zbytek těla vyvažoval, bolela mě záda a kyčle. Spala jsem s polštářem mezi nohama.

Ale šlo to. Pomalu. S respektem. A ano , doktor mi při kontrole potvrdil, že vše probíhá správně. Do šesti týdnů mám mít nohu "jako laň".

Závěrečné zhodnocení

• Celková částka kterou jsem platila já: 34 250 ISK

• Návrat do práce: 3 týdny a 2 dny

• Operace: bez komplikací

• Anestezie: krásný spánek

• Kompresní punčochy: jsem nosila od 13.12-10.2

Je to extrémně individuální. Záleží na těle, psychice i životní situaci. U mě se potvrdilo, že tělo reaguje i na emoce. Mám větší pokoru, vděčnost a respekt ke svému tělu. Jsem šťastná, že jsem zákrok podstoupila tady na Islandu. Tam, kde je teď moje doma.

Jiný pohled: psychosomatika

Křečové žíly se často objevují u lidí, kteří:
✔ dlouho nesou přílišnou zátěž
✔ zvládají vše na úkor sebe
✔ žijí pod tlakem odpovědnosti

Ano, to všechno jsem žila. Žíly symbolizují tok života a když nefungují tak jak mají, tělo říká: "Je toho na mě moc."

Levá strana souvisí s emocemi, intuicí a vztahem k sobě.
Laser pro mě symbolicky uzavřel starou cestu. A otevřel nové.

A co ty?
✨ Nasloucháš svému tělu, nebo jeho signály přehlížíš?
✨ Neseš víc, než je ti dlouhodobě příjemné?
✨ Dovolíš si zpomalit, když tělo říká "dost"?
✨ Kde v životě cítíš, že by věci mohly plynout lehčeji?
✨ Jak by vypadal tvůj život, kdybys přestala nést to, co už není tvoje?