5.Borůvkový kopec na Islandu
Místo, kde duše zpívá
Moje umělecko-spisovatelská duše plesááááá. Sedím si na borůvkovém kopci, vedle mě leží Barney, pes a spokojeně mlaská. Nemůžu se nabažit té islandské krásy. Sedím u stolu, píšu další článek a před očima mám okno s tím nejlepším výhledem, jaký jsem si mohla tento víkend pro práci přát.
Kdysi v kancelářské práci jsem měla jako spořič obrazovky islandskou přírodu a říkala jsem si, jaké to tam asi je. A teď? Teď už to není spořič obrazovky, ale realita kterou vidím z okna. A co je ještě kouzelnější – já tady žiju. ♥
Islandský podzim a jeho magie
Slunce objímá vrcholky hor, stromy a keře se barví do žluté, červené a oranžové – podzim přichází.
S ním i pořádný vítr. Takový, že někdy jdeš, ale máš pocit, že stojíš. Takový, který se s tebou prostě "nesere". 😄 Venku je to někdy pěkné fitko. Ale doma… och bože. Miluju ten čas, kdy se po hektickém létě lidé stáhnou víc do sebe, do klidu, do svých domovů. Na Spotify mi hraje Coffee Autumn Vibes. Je tu čas svíček, palo santa, černého a bílého kopálu. Čas teplého kakaa se skořicí a kardamomem, když se vrátíš z divokého počasí domů. Čas teplých úsměvů a náručí přátel, kteří tě vítají, když přijdeš na návštěvu. Dnes je opět jeden z těch dnů, kdy mi Island bere dech a vzal si další kousek mého srdce.
Hlídací tety Barneyho
A proč jsem tady vlastně? Jsem na návštěvě u Barušky a hlídám jim Barneyho – anglického bullteriéra, kterého si, na rozdíl ode mě, mohla přivézt na Island.V hlídání se střídáme s Nikčou, ona má ranní a noční směny, já odpolední, kdy je v práci. Přijede jedna, opečuje Barneyho, odjede, přistaví auto a jede druhá. No řekni, nemá Barney ty nejlepší hlídací tety? 😄 Venčení, jídlo, pamlsky i tulení – všechno zajištěno!
Barneyho jsem si zamilovala dřív, než jsem ho vůbec poznala.
S Baru jsme se už znaly a on byl zatím ještě v Česku, chystal se na velké stěhování na Island. Což, mimochodem, není vůbec jednoduché – testy, dokumenty, karantény… ale všechno jde, když se chce, že jo!
Naše první setkání bylo na výletě do Víku – Barney byl členem naší výletní party. Myslím, že ten den si mě oblíbil jako svou "tetu", protože kam jsem šla já, šel i on. Promiň, Baru – ten den na tebe docela prděl jako na paničku. 😄 Zvířata prostě vycítí, když je někdo miluje. A možná cítil i to, jak mi chybí moje Summer. Dal mi zpátky spoustu smíchu, lásky a tulení – přesně to, co jsem potřebovala. A 19.srpna jsme společně s českými přáteli oslavili jeho osmileté narozeniny!
On je totiž taky Pan Pes – stejně jako moje Summer. Má svou hlavu, osobnost a dokonce i vlastní Instagram:
👉 @iceland_with_barney
Kouzlo borůvkového kopce
Tohle místo je sen. Domeček obklopený přírodou, stromy, keři, mechem všech barev a struktur. Vlhká, měkká půda – jako bys chodila ve vlněných ponožkách od babičky.
Sousedé jsou stovky metrů daleko, takže máš kolem sebe naprosté soukromí, klid a ticho.
Nalevo majestátní islandské hory, napravo klidná jezera, která tě zvou k meditaci.
Klid ve mně, klid kolem mě. Jen burácející vítr, který nejde neslyšet. Divokost a přitom zen.
Vrací se mi vzpomínky na dětství – jak sedím u psacího stroje a ťukám do kláves, i když ještě neumím číst ani psát. Možná právě tehdy se zrodila moje spisovatelská duše, která se během let ztratila… aby teď mohla být znovu nalezena.
Děkuji za dnešek.
Za to, že tady můžu být, snít, tvořit.
Za půjčení auta a ten pocit svobody, když řídím po islandských silnicích – dechberoucí terapie v pohybu. Za naplnění mého pejskařského srdce a spisovatelského duše.
Za přátelství, která nejsou o kvantitě, ale o kvalitě.
Baru, Serhij, Barney, Borůvkový kopečku – děkuji, že jste. 🌿
A co ty?
✨Kdy naposledy tvé srdce opravdu zpívalo?
✨ Máš místo, které ti připomíná, kdo doopravdy jsi?
✨ Jaké zvíře ti v životě zanechalo největší otisk?
✨ Co by ti teď přineslo ten pocit klidu a naplnění?
