28.Moje cesta s endometriózou:      3.Kolik stojí život bez bolesti?

Pro mě měl odpověď Island. 

Nevím, kdy jsem přesně poprvé zachytila pojem endometrióza nebo se o ní začala více zajímat.
Ale první zmínku mám ale spojenou s Gabrielou Tuatti. Znala jsem její příběh a právě ten mě inspiroval k tomu, abych hledala dál a pátrala po tom, co se se mnou vlastně děje a tvořila příběh svůj.

Hledání informací
Od té doby měl můj mozek endometriózu někde v podvědomí. Kdekoliv se o ní jen šustlo, zbystřila jsem. Poslouchala jsem příběhy žen, četla články, diskuze, odborné studie i názory lékařů – specialistů.

Chtěla jsem znát odpovědi na svoje otázky. Chtěla jsem vědět, co pomohlo jiným ženám a co by teoreticky mohlo pomoci i mně.

Postupně jsem začala mít pocit, že se s endometriózou doslova roztrhl pytel.

Ano, někdo by mohl namítnout, že můj mozek se na toto téma začal více soustředit, a proto jsem si jí více všímala. Jenže zároveň jsem slyšela od svých přátel i jejich známých, kolik žen se s tímto onemocněním skutečně potýká.

Najednou jsem zjišťovala, že nejsem sama.

Jak jsem se dostala ke svému lékaři
Na svého lékaře jsem dostala doporučení od kamarádky a kolegyně z práce.

Obecně platí, že když dostanu osobní doporučení od člověka, kterému důvěřuji, cítím se mnohem bezpečněji. Ať už jde o doktora, službu nebo jakékoliv jiné rozhodnutí.

Začala jsem si o něm zjišťovat všechno, co šlo.

Proč ve mně vzbudil důvěru
Dostala jsem doporučení na doktora Jóna Ívara Einarssona, jednoho z nejuznávanějších specialistů na endometriózu na Islandu.

Když jsem si začala číst jeho zkušenosti, velmi rychle jsem pochopila, proč mi ho doporučilo tolik žen.Téměř dvacet let se specializuje na operace těžkých forem endometriózy a složitou gynekologickou laparoskopickou chirurgii.

Samotná konzultace
Probíhala skvěle.
Cítila jsem se bezpečně.
Poprvé po osmi letech jsem měla pocit, že mě někdo opravdu poslouchá.

Sám zmínil, že bagatelizace symptomů ze strany lékařů se bohužel stále děje. A právě s tím za ním pacientky často přicházejí.

Dokonce jsem si během konzultace i poplakala.
Přišla obrovská úleva.
Konečně mi někdo – lékař, specialista – potvrdil to, co jsem si celou dobu myslela.
A tedy že vykazuji typické symptomy endometriózy.

Doporučil laparoskopickou operaci a případné odstranění endometriálních ložisek.
Řekl mi také, že by dál nečekal, aby se situace zbytečně nezhoršovala.
Na ultrazvuku stejně jako všichni lékaři před ním nic nenašel.
To ale podle něj vůbec nevylučovalo endometriózu.
Naopak.
Bylo pravděpodobné, že jsou ložiska ukrytá hlouběji: například na pobřišnici, močovém měchýři, bránici nebo v jiných místech, která ultrazvuk jednoduše neukáže.

A právě tady byl ten rozdíl.
Na rozdíl od všech předchozích lékařů mě poslouchal.
Nebagatelizoval moje bolesti.
Nepřesvědčoval mě, že je to normální.
Měla jsem připravené otázky a na všechny jsem dostala odpověď.
Nikdy na mě netlačil, abych se rychle rozhodla.
Naopak, nechal mi prostor.

A když mě po konzultaci napadly další otázky a napsala jsem mu asi deset e-mailů, odpovídal mi.
V pátek večer.
V neděli večer.V době, kdy už většina lidí dávno nepracuje.

Tohle jsou přesně drobnosti, které ve vás budují důvěru.

Island versus Česko
Samozřejmě jsem přemýšlela i nad tím, že bych operaci podstoupila v České republice.
Jenže to by znamenalo mnohem složitější logistiku:

• Koupit letenky
• Přiletět na konzultaci
• Vrátit se zpátky na Island
• Čekat na termín operace
• Znovu letět do Česka
• Operace
• Rekonvalescence
• A potom zase zpátky na Island

Ve chvíli, kdy už mi nezabíraly ani silné opiáty, byla představa dalších měsíců čekání naprosto nepřijatelná.

Čekání pro mě totiž neznamenalo jen čas.
Znamenalo další přežívání.
Další menstruace.
Další bolesti, při kterých máte pocit, že vám někdo zaživa vyrvává vnitřnosti.
Další dny, kdy jen přežíváte.
Ne.
Děkuji.
To už jsem držela dost dlouho.

Na Islandu jsem měla pocit, že se moje situace konečně aktivně řeší.

Na konzultaci jsem si sice několik měsíců počkala, ale mezitím jsem absolvovala operaci křečových žil, takže ten čas vlastně dával smysl.

Tělo mělo prostor zotavit se z jedné operace, než přišla druhá.
Po konzultaci už následovalo všechno velmi rychle.

Za necelé tři týdny jsem měla termín operace.
Najednou jsem věděla, že za chvíli budu znát odpověď.
Že se potvrdí diagnóza.
Že se ložiska odstraní.
A že konečně budu moct začít řešit něco mnohem hezčího.
Jak svému tělu porozumět.
Jak se o něj starat.
Jak mu vrátit to, co jsem mu tolik let dlužila.

Řekněme si to upřímně.

Když řešíte zdraví, největší psychická úleva přichází ve chvíli, kdy se situace začne opravdu řešit.
Je to, jako kdyby někdo přišel a pomohl vám nést krosnu plnou kamenů, kterou vláčíte už několik let.
Najednou na to nejste sami.
A to je obrovská úleva.

Přestože si českého zdravotnictví vážím a myslím si, že v mnoha ohledech patří mezi velmi kvalitní, moje osobní zkušenosti nebyly vždy dobré.

Představa nemocnice, typického nemocničního pachu a chladného prostředí ve mně nikdy nevyvolávala pocit bezpečí.
A upřímně?
Sevře se mi zadek už jen při té představě.
Protiví lékaři nebo sestry ve mně nikdy nevzbuzovali důvěru.
Ano, chápu, že jejich práce je náročná.
Ale pořád si myslím, že lidskost by měla být jedna z priorit.

A právě proto jsem dnes vlastně ráda, že svoje nové zkušenosti se zdravotnictvím sbírám právě na Islandu. Mám pocit, že si tím postupně napravuji důvěru nejen k lékařům, ale i k celému zdravotnickému systému.

Finanční stránka
Cena mojí operace na Islandu byla přibližně 800 000 ISK, tedy zhruba 135 000 Kč.
Když jsem zjišťovala ceny v České republice jako samoplátce, dostávala jsem velmi rozdílné částky.

Jedna klinika uváděla rozmezí 200–300 tisíc korun.
Klinika ve Frýdku-Místku pod vedením MUDr. Martin Němec mi napsal, že cena se pohybuje přibližně mezi 30 a 200 tisíci korun, podle rozsahu postižení a případné nutnosti operace střev nebo močového měchýře.

Jenže kdybych operaci absolvovala v Česku, musela bych připočítat další náklady.

• Letenky
• Více volna
• Nižší příjem
• Možné ubytování
• A hlavně nejistotu

Skutečnou cenu bych se dozvěděla až po operaci podle toho, co by lékaři našli.
Mohla bych se probudit a dostat fakturu na tři sta tisíc.
To jsem nechtěla.

Dovolit si investovat do vlastního zdraví

Nakonec jsem si řekla ano.
Protože zdraví v tomhle nádherném těle mám jen jedno.
A myslím, že už nastal čas vrátit mu všechny ty roky, kdy bylo pod obrovským chronickým stresem.

Chci žít hezký a zdravý život.
Chci i v osmdesáti ráno cvičit jógu.
Chci chodit po horách a plážích.
Cestovat.
Tvořit.
Smát se.

Nečekat na okamžik, kdy bude tak zle, že už bude možná pozdě.
Když řešíte zdraví, velmi rychle zjistíte, na čem skutečně záleží.

A opravdu to není drahá kabelka.Ani drahé auto.

Investovat do vlastního zdraví je ta nejlepší investice, jakou jsem kdy udělala.
Protože když není zdraví, není energie, není nic.

Nechce se vám tvořit.
Nežijete svůj potenciál.
Mnohdy jen přežíváte.
A tak si dnes dovoluji.

Za sebe. Za všechny ženy přede mnou, které si to dovolit nemohly.
Nebo nevěděly, že mohou.

Věřím, že každá naše změna ovlivňuje nejen nás, ale i další generace.
A proto děkuji sama sobě.
Za všechna rozhodnutí, která mě dovedla až sem.
Za to, že si dnes mohu dovolit zaplatit operaci u doktoraa, kterému věřím.
Za to, že věřím, že jsem v těch nejlepších rukou.

V určitém slova smyslu si totiž nekupuji jen operaci.
Kupuji si svobodu.
Od bolesti.
Od strachu z další menstruace.
Svobodu normálně pracovat.
Jít na koncert.
Jet na výlet nebo dovolenou.
Nakoupit si a prostě zase žít.

Vyrostla jsem z prostředí, kde hojnost nikdy moc nebyla.
Takže jsem si nesla své vzorce myšlení, co se peněz týče.

 
Teď jim rozumím a vědomě s nimi pracuji.
Takže věta: "Zdraví jako investice, né výdaj" vnímám samu o sobě jako velmi silnou a uzdravující protože to mění další narativ v naši rodině.
Děkuji už tohle dál nepotřebuji.Tvořím si své vlastní postoje ke zdraví, které vnímám jako zdravé, pečující a prospěšné.

A co ty?
✨ Máš někoho ve svém okolí kdo na ni trpí?
✨ Uvědomuješ si jak náročné to může být a jak moc to může ovlivnit život?
✨ Jak vnímáš své zdraví a co to pro tebe vlastně vůbec znamená?
✨ Chodíš na preventivní prohlídky?
✨ Jak o své zdraví pečuješ každý den?