16.Spiritualita jako průmysl dnešní doby

Marketing vs. ticho v hlavě
"Říkají mi, že mi někdo může aktivovat energii a změnit život. Že jedna lekce nebo víkendový pobyt otevře kundaliní a pak už všechno bude jiné. Mně to ale připadá… divné. Většina těchto aktivací je dnes víc marketing než skutečná praxe. A já? Já nacházím spiritualitu jinde, v tichu těla, v klidu hlavy, v obyčejném rozhovoru s kamarádkou nebo v tom, že prostě sedím na břehu oceánu a vnímám vítr a vlny."

Práce na sobě je podle mě dlouhodobý proces. Může trvat roky, protože se odnaučujeme věci, které jsme se naučili a které nám už neslouží. Není to zážitek na víkend. Nikdo ti nemůže "aktivovat" tvoji životní energii. A i kdyby, nezmění to tvoje skutečné vnitřní mechanismy. Vnitřní práce pro mě spočívá v tom, že kompetentní osoba , ideálně psycholog s výcvikem, praxí a neustálým vzděláváním ti v určité fázi života pomůže poznat sebe sama. Pomůže ti pochopit vlastní vnitřní mechanismy, které se postupně naučíš regulovat a integrovat.

Výsledkem by mělo být to, že se s terapeutem rozloučíš, protože už ho nepotřebuješ. Což mi dává smysl.

Moje zkušenost: od extrému k realitě
A pojďme si to říct narovinu, taky jsem byla ezo pipka. Na každém rohu číhalo znamení. Všechno "něco znamenalo". Neustálé přemýšlení, jestli je to signál, nebo není.

A víš co? Bylo to strašně vyčerpávající. Sluníčkaření i v momentech, kdy to vůbec nebylo na místě. Dnes jsem ráda, že je to za mnou. Pravděpodobně jsem si tím potřebovala projít, abych poznala druhý extrém.

Za mě totiž žádný extrém není v pořádku. Jenom racio nebo jenom slunce, světlo a láska. 

Dnes se pořád považuji za spirituální ženu, jen se moje vnímání spirituality úplně proměnilo.
Zkratky nefungují. Jsou věci, které nejdou obejít ani urychlit. Je to o letech disciplíny a praxe, ne o jednom víkendu na healing festivalu. A i přesto, že na sobě pracuji už třeba 13 let, někdy mám pořád pocit, že jsem na začátku.

Co je pro mě spirituální průmysl?
Spiritualita se dnes často prodává podobně jako fitness program nebo marketingový kurz:
máš problém → tady je řešení (aktivace, seance) → přijde úleva.

Sedí mi k tomu přirovnání s dietou:
Chceš zhubnout, dostaneš dietu. Zhubneš. Ale pokud se z diety nestane dlouhodobý životní styl, vrátíš se zpět a často přijde jojo efekt.

Stejně tak u různých seancí: výsledek nemusí být dlouhodobý, někdy může být dokonce kontraproduktivní.

Typické prvky:

• kurzy, aktivace, certifikace, trendy metody

Proč jsou tak populární?

• lidé hledají smysl
• chtějí rychlou změnu
• marketing pracuje s nadějí

Fenomény jako:

• kundaliní aktivace
• channeling
• energetické přenosy
• různé "aktivace" třetího oka a já nevím čeho všeho

Co je spiritual bypassing
Spiritual bypassing je psychologický pojem, který popisuje tendenci používat spiritualitu jako únik před bolestí, emocemi nebo nevyřešenými problémy. Místo konfrontace s realitou člověk používá spiritualitu jako štít/ obranu a tím brzdí svůj skutečný růst. Termín zavedl v 80. letech psychoterapeut John Welwood. A jak se projevují?⬇️⬇️⬇️

1. Potlačování emocí → bolest se neřeší, jen se přeskakuje, "všechno je láska a sluncem zalité"
2. Nadměrný optimismus → omlouvání problémů karmou nebo "vyššími vibracemi"
3. Útěk od reality  → honba za "vyššími stavy vědomí", ale zanedbávání běžného života
4. Duchovní nadřazenost → pocit, že jsem dál než ostatní
5. Popírání reality (nebezpečné zejména u zdraví) →  "Vím, proč mám nádor, už ho nepotřebuji" (ale i tak ve mě stále fyzicky je)
6. Odevzdání odpovědnosti osudu → "je to karma", "je to plán" → pasivita

Proč je to problém? Krátkodobě může spiritualita ulevit. Dlouhodobě ale neřešené věci zůstávají a vrací se jako úzkosti, deprese nebo vyhoření.

Skutečná spiritualita podle mě zahrnuje i stín ne jen světlo.

Můj pohled na spiritualitu
Pro mě je důležité být zodpovědná za svou vnitřní klid, energii i svůj život. Když někdo říká: "někdo mi aktivoval životní sílu", vnímám to jako odevzdání vlastní moci někomu jinému. A to mi nedává smysl. Práce na sobě nezná zkratky. Terapie, sebepoznání, regulace emocí , poznání svých vnitřních zdrojů to všechno je dlouhodobý proces, který tě učí stát pevně na vlastních nohách. Nečekat na guru nebo seanci. Co když jsi na druhé straně světa, přijde náročný stav a "tvůj člověk" není dostupný? Co pak? Tímhle vztahem si člověk může snadno vytvořit závislost na někom zvenčí.

"Je to opravdu práce na sobě… nebo jen jiná forma úniku?"

Spiritualita v obyčejných věcech

• rozhovor s kamarádkou
• dobré a kvalitní jídlo
• procházka
• čas o samotě
• ticho
  

Spiritualita není něco mimo život, není to produkt ani zážitek.  Je to přítomnost.
Možná je někdy mnohem hlubší sedět v tichu u oceánu než strávit víkend na healing festivalu. Je to způsob bytí, který vzniká v obyčejných okamžicích.  Spiritualita je klid na duši i v těle.
Je to kvalita, se kterou žiješ svůj život.

Temná stránka spirituality
Někdy lidé, kteří působí nejvíc "spirituálně", mohou:

• potlačovat emoce, nemají sebereflexi, mají potřebu moci

Naopak lidé v terapii a hluboké sebereflexi mohou být duchovně mnohem dál  i když o spiritualitě skoro nemluví.

Pozor na autority
Proto je důležité přemýšlet, s kým navazuješ spolupráci. Historie ukazuje, že i známé osobnosti ve spiritualitě zneužily důvěru lidí (Osho, NXIVM, John of God, Guru Jára a další).

Nejde o konkrétní jména, ale o princip: když někomu odevzdáš svou sílu, může to být nebezpečné.

Tady je pár jmen, u kterých můžeme říct, že svého postavení a důvěry zneužili:

Bhagwan Shree Rajneesh (Osho) – zakladatel hnutí Rajneesh (později známého jako Osho movement). Léta působil v USA, kde vedl komunitu v Oregonu. Jeho vedení bylo spojeno s manipulací, kultovní strukturou a skandály. Jeho blízcí spolupracovníci byli zapleteni do bioteroristického útoku (salmonela v restauracích) a dalších zločinů. Osho byl nakonec deportován z USA.

Keith Raniere – zakladatel organizace NXIVM, prezentované jako seberozvojový program, ve skutečnosti fungovala jako kult s manipulací a sexuálním zneužíváním. Existovala tajná skupina DOS, kde byly ženy nuceny k sexuálním vztahům a značeny vypalováním v oblasti pánve. V roce 2020 dostal 120 let vězení.

John of God – slavný brazilský léčitel, kterého navštěvovali i celebrity a politici. Byl obviněn stovkami žen (včetně jeho dcery) ze sexuálního zneužívání během "léčebných seancí". Následně byl zatčen a v několika procesech odsouzen k desítkám let vězení (celkově přes 400 let za znásilnění, zneužití a nelegální držení zbraní).

Sogyal Rinpoche – autor knihy The Tibetan Book of Living and Dying. Byl obviněn ze sexuálního zneužívání a manipulace studentů, dlouhodobě kritizován bývalými žáky i učiteli buddhismu. Nakonec odstoupil z vedení organizace Rigpa.

Andrew Cohen – moderní duchovní učitel z USA. Bývalí studenti, včetně jeho matky, ho obvinili z psychologické manipulace, ponižování, omezení osobní svobody a zneužívání. Po kritice, že jeho komunita fungovala jako kult, se v roce 2013 stáhl z veřejného života, když jeho organizace zkolabovala. Cohen veřejně přiznal některé chyby.

Jaroslav Dobeš (Guru Jára) – český duchovní učitel. Je naživu, v roce 2023 se vrátil do ČR, v roce 2024 byla potvrzena jeho svoboda. Dále působí jako duchovní učitel pod jménem mistr Jahra a přes placené aplikace nabízí rituály. Byl odsouzen za znásilnění několika žen (tzv. "odháčkování"), trest strávil na Filipínách více než 8 let a 4 měsíce, což soudy započítaly do trestu, a proto nebyl po návratu do ČR znovu uvězněn.

Tyto informace jsem čerpala z veřejně dostupných zdrojů na internetu.

Potřeba "překladatele reality"

Opravdu potřebujeme někoho, kdo nám přeloží, co říká oceán, les nebo zvíře? Každý prostředník do toho vždy vnáší svůj filtr tzn. své zkušenosti, přesvědčení, očekávání. Neexistuje čistě objektivní interpretace.

Proto:

• zprávy nejsou absolutní pravda, ale můžou být inspirace

Silnější je přímé vnímání, sednout si poslouchat a vnímat sebe. Protože pravdu máš v sobě!

Co kdybychom se takhle vrátili  k jednoduchosti ? Život je už tak dost náročný někdy, tak nač si ho víc komplikovat?"Možná je spiritualita mnohem jednodušší, než se dnes snažíme věřit."

Osobní uvědomění
To, co mě na tom mrzí, je, že jsem byla svědkem něčeho, co vnímám jako potenciálně nebezpečné.
Vím, že to není něco, co bych chtěla podporovat nebo šířit dál i když jsem to sama na chvíli podpořila. Myslím, že se o tom dneska málo mluví a všechny tyhle věci jsou jen zabalené do "hezčího obalu". Může to dělat kde kdo, kdo si prošel vlastní zkušeností a má pocit, že teď to má učit všechny a tohle je to cesta. Není pro mě žádný rozdíl mezi tím jestli je někdo závislý na flašce vodky a musí se napít aby došel vůbec do práce a nebo někdo musí být 3x týdně na aktivaci, aby se v práci nezbláznil. Princip stejný, jenom ta druhá možnost zní tak nějak lépe, přijatelně nebo možná vznešeně?

A já říkám: tohle jsou moje hranice, tohle není moje cesta.

A co ty?
✨ Proč někdy věříme víc cizí interpretaci než vlastnímu hlasu?
✨ Potřebujeme opravdu tolik metod a guru?
✨ Co když je spiritualita jednodušší, než si myslíme?
✨ Co když ji přehlížíme, protože čekáme velké zážitky a ohňostroje?
✨ A pokud jsme součástí přírody, potřebujeme někoho, kdo nám ji bude překládat?